328/1938 Sb. z. a n.
Ústavní zákon
ze dne 22. listopadu 1938
o autonomii Podkarpatské Rusi

Národní shromáždění, vycházejíc ze skutečnosti, že jihokarpatští Rusíni se dobrovolně připojili k republice Československé a že jejich území byla zajištěna nejširší autonomie jednak podle smlouvy uzavřené v Saint-Germain-en-Laye ze dne 10. září 1919 a jednak v § 3 ústavní listiny, usneslo se na tomto zákoně:
§ 1
Veškerá ustanovení ústavního zákona o autonomii Slovenské země platí obdobně pro autonomní území Podkarpatské Rusi s těmito výjimkami:
1. Ustanovení čl. II se doplňuje takto:
Člena (náhradníka) ústavního soudu, kterého dosud jmenoval president republiky k návrhu sněmu Podkarpatské Rusi, jmenuje vláda Podkarpatské Rusi.
2. V čl. III, odst. 3 slova “od 7. října” se nahrazují slovy “od 11. října” a slova “z pěti” se nahrazují slovy “z tří”.
3. Ustanovení čl. V, odst. 1 zní takto:
(1) Volby do prvého sněmu Podkarpatské Rusi se vykonají do pěti měsíců od vyhlášení tohoto zákona podle ustanovení částí I a III zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 330 Sb. z.a n., ve znění zákona ze dne 14. července 1927, č. 126 Sb. z. a n., o volbách zemských a okresních zastupitelstev, s tou změnou, že aktivní volební právo mají ti, kteří v den volby překročili 21. rok svého věku, že na každých 20.000 obyvatel příslušné národní skupiny připadne jeden mandát a že omezení pasivního volebního práva stanovená v § 6 cit. zákona se na tyto volby nevztahují.
4. Ustanovení čl. V, odst. 3, věty 1 zní takto:
Prvé zasedání sněmu Podkarpatské Rusi svolá do měsíce po volbách president republiky do města, které určí vláda Podkarpatské Rusi.
5. Ustanovení § 1 se doplňuje takto:
(2) Definitivní název autonomního území jihokarpatských Rusínů ustanoví zákon sněmu Podkarpatské Rusi.
6. Ustanovení § 2, odst. 1 zní takto:
(1) Úřední a vyučovací jazyk na území Podkarpatské Rusi určí zákon sněmu Podkarpatské Rusi.
7. Ustanovení § 2, odst. 2 se doplňuje touto větou:
Pro děti české a slovenské národnosti se zachovává právo na školy s vyučovacím jazykem českým, pokud se týče slovenským.
8. Ustanovení § 5, odst. 1 zní takto:
(1) K platnosti usnesení Národního shromáždění ve věci změny ústavní listiny a ústavních zákonů vůbec, pokud by se tato změna týkala státoprávního postavení Podkarpatské Rusi, je potřeba, aby většina, určená v ústavní listině, zahrnovala v sobě i přiměřenou kvalifikovanou většinu členů sněmovny, zvolených na území Podkarpatské Rusi.
9. Ustanovení § 5, odst. 2 neplatí.
10. Ustanovení § 16, odst. 1 zní takto:
(1) Soudní ochranu proti správním úřadům Podkarpatské Rusi ve věcech patřících ve smyslu § 15 tohoto zákona do jejich pravomoci poskytuje v nejvyšší stolici nejvyšší správní soud v Praze v senátě určeném pro Podkarpatskou Rus.
11. Ustanovení § 16, odst. 2 a 3 neplatí.
12. Ustanovení § 17, odst. 1 zní takto:
(1) Soudnictví na území Podkarpatské Rusi vykonávají soudy zřízené na tomto území. V nejvyšší stolici poskytuje ochranu nejvyšší soud v Brně v senátě určeném pro Podkarpatskou Rus.
13. Ustanovení § 17, odst. 2 neplatí.
§ 2
(1) Úřad guvernéra a viceguvernérů Podkarpatské Rusi, kancelář guvernéra Podkarpatské Rusi a guberniální rada pro Podkarpatskou Rus se ruší.
(2) Působnost guvernéra Podkarpatské Rusi, pokud na něj byla přenesena z ministerstev, z vlády nebo z jiných úřadů (orgánů), jakož i působnost zemského úřadu pro zemi Podkarpatoruskou, může vláda Podkarpatské Rusi nařízením přenésti na jiné úřady (orgány).
(3) Pro úřady (orgány), na něž bude přenesena podle odstavce 2 působnost guvernéra Podkarpatské Rusi, neplatí omezení výkonu působnosti, která byla guvernérovi Podkarpatské Rusi uložena ve prospěch jiných úřadů a orgánů zákonem ze dne 26. června 1937, č. 172 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě právního postavení guvernéra Podkarpatské Rusi a o souvislých opatřeních organisačních.
(4) Předpisy zákona o organisaci politické správy týkající se funkce zemského presidenta nabývají na Podkarpatské Rusi znovu plné účinnosti.
§ 3
Vláda se zmocňuje, aby vyhlásila ve Sbírce zákonů a nařízení úplné znění předpisů o autonomii Podkarpatské Rusi.
§ 4
(1) Ustanovení § 2 nemají povahu ústavního zákona.
(2) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.
Dr. Hácha v. r.
Beran v. r.
Dr. Vološin v. r.
Révay v. r.
Dr. Tiso v. r.
Sidor v. r.
Dr. Chvalkovský v. r.
Syrový v. r.
Dr. Fischer v. r.
Dr. Šádek v. r.
Dr. Kalfus v. r.
Eliáš v. r.
Teplanský v. r.
Dr. Ďurčanský v. r.
Dr. Kapras v. r.
Čipera v. r.
Černák v. r.
Dr. Feierabend v. r.
Dr. Krejčí v. r.
Dr. Klumpar v. r.
Dr. Vančo v. r.
Dr. Havelka v. r.

Источник – http://www.epravo.cz